Houby

Houby hrály odpradávna významnou roli v životě člověka. Kromě zpestření jídelníčku chudé valašské stravy se některé druhy používaly v lidovém léčitelství, z jiných se vyráběly užitkové předměty. Houby mají ještě jednu důležitou roli - rozkládají organické látky, a tím se podílejí na jejich koloběhu v přírodě.

Na území Rožnova bylo doposud zjištěno kolem 200 druhů hub. Z tohoto celkového počtu zde roste řada vzácných druhů, které jsou svým výskytem vázány zejména na zbytky přirozených lesních porostů, především dubohabřin a bučin (Kozák, Hradisko, Palkovna, Boří). Vyskytují se zde druhy typické pro podhorské bučiny, ale i druhy, které naopak signalizují, že se místy jedná o velmi teplá stanoviště. Jiné mizející druhy hub jsou vázány na přítomnost chudých pastvin a luk, kde se doposud hospodaří.

Z vřeckovýtrusých hub zde můžeme najít krásné bílé miskovité (vně chlupaté) plodnice bělokosmatky polokulovité, které rostou na tlejícím dřevě nebo na holé zemi, pod listnáči i jehličnany. Nepříliš hojně se na holé půdě v listnatých lesích objevují modrošedé nepravidelně laločnatě zprohýbané klobouky chřapáče jamkatého. Pod duby a buky na zemi nebo v mechu roste zase stopečka pýřitá. Voskovička plodomilná tvoří drobné terčovité bílookrové plodničky na žaludech nebo na bukvicích.

V bučinách můžeme velmi vzácně nalézt lišku kadeřavou s nápadnými nálevkovitými šedohnědými klobouky. Na rozkládacícm se dřevě listnáčů, především dubů, buků a habrů, méně často i jehličnanů, vytváří nádherné plodnice korunokyjka svícnovitá. V minulosti časti sbíraná kuřátka květáková se dnes už jen vzácně objevují v listnatých a smíšených lesích pod buky.

Vějířovec obrovský roste poměrně vzácně jako parazit ve spodní části živých kmenů, později i na mrtvých pařezech listnáčů, zejména buků a dubů. Jeho mohutné plodnice mohou dosahovat váhy až 50 kg. Ojediněle se na bázi kmenů a poraněných místech živých dubů objevuje pstřeň dubový, který podle červenohnědých masitých plodnic se žíhanou dužnatinou dostal lidové jméno "jelení nebo volský jazyk".

Z hub hřibovitých můžeme zřídka najít pod břízami na vlhčích místech kozák kapucínek nebo na podmáčených plochách pod břízami, nejčastěji v mechu rašeliníku, kozák bílý. Pod budky i smrky se objevuje zajímavý šiškovec černý s kloboučkem podobným šišce. Lupenopórka červenožlutá roste ojediněle v listnatých a jehličnatých lesích na kyselých půdách. Jedná se o houbu, která tvoří přechod mezi hřibovitými a lupenatými houbami.

Z holubinek se zřídka vyskytuje holubinka zlatá, která tvoří mykorhizu s duby a buky. Tato holubinka je rovněž dokladem, že Rožnov patří k teplejším oblastem, kde má tento druh optimum výskytu. Zajímavou houbou je rovetka pýchavkovitá, jež roste vzácně v lesích na starých plodnicích holubinek a ryzců. Má polokulovitý bělavý klobouk a málo vyvinuté lupeny.

Vzácnou muchomůrkou rostoucí v listnatých a smíšených lesích je muchomůrka šiškovitá, která je rovněž dokladem pronikání teplomilných druhů na území Rožnova. V jehličnatých lesích (zejména pod smrky) na kyselých půdách můžeme najít vzácně muchomůrku porfýrovou, jejíž těžiště výskytu je naopak v pahorkatinách a horských oblastech.

Ze zajímavé skupiny břichatkovitých hub roste v okolí Rožnova v listnatých lesích na písčitých a hlinitopísčitých půdách hvězdovka červenavá a květnatec Archerův. Zejména květnatec je krásná houba tvaru hvězdice, ale jeho vadou je, že velice nepříjemně páchne (asi jako zahnívající zdechlina). Jeho zápach je ovšem účelným opatřením jak přilákat mouchy, které se podílejí na roznášení jeho výtrusů. Domovem této zvláštní houby je Austrálie. V Evropě se poprvé objevila v roce 1914 v souvislosti se zásilkou bavlny do Francie, a poté se začala šířit do sousedních zemí.