Naučná stezka - Čertův mlýn
|
Naučné stezky v Chráněné krajinné
oblasti Beskydy
|
|||
V nadmořské výšce 980 m n.m. vzniklo vyčištěním a prohloubením mokřadu v depresi terénu pod mrazovým srubem na jižním svahu sedla Tanečnica, které v roce 1894 provedli členové Pohorské jednoty Radhošť. Tůň je velmi významná členové zejména pro rozmnožování obojživelníků. Pravidelně se zde v jarním období vyskytuje ve větším množství zejména čolek horský, čolek obecný a čolek karpatský. Z dalších druhů můžeme na lokalitě pozorovat žáby - ropuchu obecnou, kuňku žlutobřichou a skokana hnědého. Mimo obojživelníků se v blízkosti Mořského oka vyskytují některé druhy plazů - ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková a zmije obecná. Z bezobratlých živočichů upoutají naši pozornost zejména vážky, z nichž nejnápadnější je vážka ploská a šídlo modré. O lokalitu v současné době pečuje Český svaz ochránců přírody ve Valašském Meziříčí ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a :esy České republiky. Opětovné prohloubení již velmi zanesené tůně, instalace informačního panelu a dřevěného hrazení byly provedeny v letech 1999 a 2000. |
|||
Nacházíte se na okrají Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn. Byla vyhlášena v roce 1989. Na ploše 195 ha je zajišťována ochrana jedinečných zbytků přirozených lesních porostů vysokohorského typu (vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně - 1257 m. n. m. a masiv Čertova mlýna - 1206 m.n.m.). Nejstarší stromové patro je v důsledku stáří, působení imisí, ale i přirozených vlivů (klima, hmyz, houby), z větší části odumřelé. Pod ochranou padlých kmenů a souší probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazení dřevin. Zajímavostí jsou hojné skalní výchozy a pseudokrasové jevy. Rozsáhlé lesy skýtají velmi vhodné podmínky pro mnohé ptáky, např. jeřábka lesního, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého, holuba doupňaka, krkavce velkého a lejska malého. Dokonce zde přežívá několik jedinců tetřeva hlušce. Občas se tu zatoulá i medvěd hnědý. Vhodné podmínky a potřebný klid zde nachází také naše největší spárkatá zvěř - jelen evropský. |
|||
Lesy, kterými procházíte, spravuje státní Lesy České republiky. Jejich snahou je pěstovat lesy, které vedle produkce dřeva přinášejí svým návštěvníkům zdraví, klid, pohodu a umožňují různé formy rekreace. Základní strategií hospodaření je trvale udržitelné a efektivní obhospodařování lesů, s cílem vytvoření stabilního, druhově smíšeného lesa, ktetý plní funkce produkční - tj. zdroj dříví, lesních hub a plodů,i funkce mimoprodukční - tj. vodohospodářské, půdoochranné , klimatické, rekreační, krajinotvorné, estetické a zdravotně hygienické. Lesy České republiky, s.p. hospodaří na 1,4 mil. Hektarech porostní půdy v majetku státu, z toho 28 % výměry se nachází na území chráněných krajinných oblastí, 17 % v přírodních parcích a 2 % v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Okres Vsetín je třetím nejlesnatějším v České republice (52,3%), s nejvyššími zásobami dřevní hmoty. Výměra lesní půdy v ČR dosahuje 0,25 hektarů na jednoho obyvatele. Ohleduplným chováním k přírodě pomáháte i Vy vytvářet zdravé životní prostředí. |
|||
V nižších polohách a jižních NPR Kněhyně - Čertův mlýn jsou společenstva květnatých a klenových bučin. Ve stromovém patře převládá buk lesní, méně je zde zastoupen javor klen, jedle bělokorá a smrk ztepilý. V podrostu se objevují kyčelnice devítilistá, kyčelnice cibulkonosná, samorostlík klasnatý, kopytník evropský, žindava evropská. Časté jsou i druhy kyselých bučin a smrčin, jako je metlička, borůvka černá, kokořík přeslenitý, bika lesní a pstroček dvoulistý. V navazujících horských bučinách můžete kromě kapradin uvidět např. pryskyřník platanolistý, kyseláč horský, ptačinec hajní a mléčivec alpský. Horské smrčiny v nejvyšších polohách jsou tvořeny především smrkem ztepilým,poměrně hojný je jeřáb ptačí. V bylinném patře se uplatňují hlavně kapraďorosty (papradka horská, kapraď samec, kapraď oddálená, pérnatec horský). Prosvětlená místa jsou stanovištěm vzácného oměje tuhého moravského. |
|||
Panoramatická mapa: Před vámi se otevírají výhledy do údolí Rožnovské Bečvy a na protilehlé
Vsetínské vrchy. Toto široké údolí, tzv. Rožnovská brázda, odděluje Vsetínské
vrchy od Rodhošťské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Je to důležitá
dopravní tepna, spojující přes sedlo Bumbálka ČR a SR. |
|||
|
|
|||
Vodohospodářskou , půdoochrannou, ale i rekreační a krajinotvornou funkci lesů zajišťuje jako veřejný zájem Program 2000. Při jeho naplňování se tak Lesy ČR iniciativně zapojily do činností, zlepšujících a zvýrazňujících především rekreační funkci lesa. V poslední době se návštěvníci Beskyd stále častěji setkávají se zařízeními, která jim zpříjemňují pobyt v přírodě. Jedná se o různá značení, informační panely, výhledová panoromata, přístřešky, odpočívadla, upravené studánky aj. Tyto stavby vznikají především ve spolupráci či samostatnou aktivitou Lesů ČR, Správy CHKO Beskydy, Českého svazu ochránců přírody a Klubu českých turistů. Síť značených cest zpřístupňuje turisticky, přírodovědně, lesnicky a historicky zajímavá místa. Můžeme se setkat s několika typy: především klasickými pěšími, nověji cyklistickými a zimními, ale také s prvními koňskými stezkami. |
|||
Naučná stezka Čertův mlýn, u jejíž poslední tabule stojíte, vede od chaty na Martiňáku po červené turistické značce přes jihozápadní svahy masivu Čertova mlýna a prochází kolem jezírka Mořské oko na Pustevny. Na naučné stezce je celkem 9 zastavení, trasa v celkové délce cca 7 km nemá převýšení. Je to už asi 200 let, co byl postaven zájezdní hostinec pana Martiňaka. Ten prožil doby své největší slávy po zahájení provozu železniční trati Ostrava-Čeladná. Byl tenkrát na trase z Čeladné do Bečev jediným místem, kde se dělníci z ostravských hutí a dolů jdoucí po šichtě domů mohli občerstvit. V roce 1927 hostinec koupil Klub českých turistů. Za války tady byla jedna z hlavních partyzánských základen, v říjnu 1944 se zde zdržoval štáb 1. Brigády Jan Žižky. Po válce se majitelé střídali. Dnešní podobu získala chata v roce 1972, kdy byla na původních základech postavena nová budova. |
|||
| Autor: MÚ Rožnov p/R | Den vydání 21. 07. 2004 | 7463 přečteno |









