Naučná stezka Radegast
|
Naučné stezky v Chráněné krajinné
oblasti Beskydy
Na trasu naučné stezky Radegast navazuje na Pustevnách informační panel u přírodní zajímavosti ,,Mořské oko" a informační tabule u největší pseudokrasové jeskyně Cyrilka. Směrem k vrcholu Čertová mlýna je u vstupu do Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn informační tabule o uvedené stezka "Čertův mlýn"z Pusteven na Martinák (k.ú Horní Bečva)
|
|||
 |
|||
Pustevny(2)Název Pustevny vznikl od poustevníků, kteří zde žili (poslední v roce 1784 -Felix) pohorská jednota Radhošť zde postavila útulny - Pustevně (1891) rozhlednu Cyrilka, útulny Šumná. Maměnku, Libušín a valašskou zvonici. Byly postaveny podle návodu Dušana Jurkovíče. Dnes jsou národní kulturní památkou. V roce 1926 byla postavena modernější útulna - Tanečníca. Pustevny jsou střediskem sportovních akcí, zimních sportů výchozí místo mnoha turistických tras a sídlo Horské služby. |
|||
|
|
|||
|
Geologie a geomorfologie (3) Z hlediska horopisného je území součástí Radhošťské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Je součástí flyšového pásma západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře, nazývaného Tethys. Vrchol Radhoště je tvořen pískovci, méně slepenci a jílovci. Významný je beskydský pseudokras - puklinové a rozsedlinové jeskyně, kterým se říkala ----------- krápníkové výzdoby. Vznikly ve třetihorách a podzemní pohyby jsou zaznamenávány dodnes.Na hřebenu Radhoště je popsáno 6 jeskyni. Váže se k nim hodně pověsti a bájí (např.Sirotek v Radhošti). Jeskyně soužili pastevcům jako chladné sklepy pro uskladněni ovčích produktů, v čase rebelií i jako úkryty.Jsou nepřístupné z důvodu nebezpečí stále trvajících pohybů a výskytu netopýrů. Zimuje zde 4-6 druhů, nejvzácnější vápenec malý - kriticky ohrožený druh. |
|||
|
|
|||
|
Radegast (4) Radhošť je z beskydských vrcholů nejslavnější.Pojmenovaný je podle pohanského boha - Radgosta- boha pohostinství, plodnosti a úrody (podle jiných bůh slunce ale i války). Historické představy o jeho podobě jsou různé. Nejznámější, která stojí na hřebeni Radhoště je od Albína Poláška z roku 1930. Nová kopie ze žuly byla vyrobena v roce 1998. Druhá socha - stejná stojí v pražské ZOO. |
|||
|
|
|||
|
Národní přírodní rezervace Radhošť (5) Byla vyhlášena v roce 1955 na ploše 145 ha. Předmětem ochrany je ochrana jedlobukových přirozených porostů (nejstarší buky až 200 let staré ) a smrkobukových porostů ve vrcholové částí Radhoště. V bylinném patře roste česnek medvědí, dymnivka dutá, sasanka hajní z pryskyřníková, sněženka podsněžník,lilie zlatohlávek, prvosenka vyšší,sedmikvítek evropský a řada dalších bylin. Ze živočichů zde můžeme pozorovat holuba doupňáka, žlunu šedou, strakapouda bělohřbetého, lejska malého a bělokrkého, krkavce velkého, ořešníka kropenatého, kosa horského, ještěrku živorodou nebo zmiji obecnou. Z velkých šelem zde trvale žiji rys ostrovid.Ojediněle se zde vyskytuje i medvěd hnědý. Ve vrcholové části jsou porosty přirozených smrkových bučin - smrk zde vytváří tzv. vlajkové formy. Kosodřevina zde byla vysazena kolem roku 1930 - je nepůvodní dřevinou na Radhošti. |
|||
|
|
|||
|
Hora Radhošť (6) Hora Radhošť byla od nepaměti místem, kde se shromažďovali lidé různým slavnostem.Od pohanských obřadů, přes křesťanské pouti, po národně - osvobozenecká shromáždění. Legendy říkají, že socha pohanského boha Radegasta byla po příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu v 9. Století povolena a zakopána. Na jejím místě byl postaven symbol křesťanství - kříž, který, tam stojí dodnes. V roce 1898 byla na vrcholu Radhošti postavena kaple v byzantském stylu. V roce 1924 - 26 byla postavena dřevěná zvonice a pak cela kaple obložena šindelem. Matice Radhošťská postavila v roce 1930 bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Sousoší vytvořil Albín Polášek. V roce 2000 byla provedena oprava zvonice. |
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
Flora a fauna Radhoště (8) S klesající nadmořskou výškou roste zastoupeni buku a vyskytují se zde smrkové bučiny, jedlové bučiny a klenové bučiny. V podrostu se vyskytuje např. mařinka vonná, sasanka hajní, pstroček dvoulistý. Na vlhčích místech roste sněženka podsněžik, dymnivka dutá, mokrýš střídavolistý,oměj tuhý moravský, zápalice žluťochovitá. Na svazích podél potoků roste javor klen a jasan. Typickými zástupci savců jsou kuna lesní, liška obecná, srnec obecný a jelen evropský. Můžeme zde uvidět jezevce lesního, svůj areál má zde i plachý rys ostrovid. Z drobných savců se zde vyskytuje plch lesní a vzácná myšivka horská. Stále častěji se v Radhošťské hornatině zdržuje medvěd hnědý. Z ptáků nás upoutá jeřábek lesní nebo strakapoud bělohřbetý. |
|||
|
|
|||
|
Ekologie lesa (9) Ke krajinnému rázu Beskyd patři rovněž rozsáhlé lesy. Před valašskou kolonizací byly hory porostlé těžko přístupnými, převážně jedlobukovými pralesy. V nich se těžili stromy(na stavby obydlí) tzv. toulavou sečí.Po rozšířeni chovu ovci byla velká část lesů využívána k pastvě a hrabání steliva - tím docházelo k prořídnutí porostu, ke změně porostní skladby a ústupu některých druhů bylin a dřevin. S nástupem průmyslové výroby(sklárny, železárny, hutě) bylo dříve využíváno k výrobě uhlí a papíru.Z výšena poptávka po dřevě se projevila základní smrkovích monokultur. Smrk byl v průběhu minulého a tohoto století rozšířen na velké plochy i v polohách mimo svůj přirozený výskyt. V současné době tvoři až 70% lesů CHKO Beskydy. |
|||
|
|
|||
|
Lesní hospodářství (10) Je nutné uplatňovat k lesu (lesnímu hospodářství) ekosystémové pojetí, které nechává prostor pro působení přírodních sil. Na les se nepohlíží pouze jako na obnovitelný zdroj suroviny, ale také jako na životní prostor pro celou řadu rostlinných a živočišných druhů. Základním předpokladem pro zvýšení biologické různorodosti je změna druhové skladby ve prospěch vyššího podílu původních listnatých dřevin (buk lesní, javor klen, jasan ztepilý, jilm horský)a jedle bělokoré. Dalším důležitým krokem je vytvoření rozmanitějších struktur porostů, kde se budou střídat různá věková stadia. |
| Autor: MÚ Rožnov p/R | Den vydání 21. 07. 2004 | 11795 přečteno |
