Živočichové

Území Rožnova náleži zoogeograficky k palearktické oblasti, eurosibiřské podoblasti a zóně karpatských listnatých lesů. Pestré složení fauny okolí Rožnova je výsledkem dlouhodobého vývoje krajiny, který souvisel s příchodem člověka a jeho hospodařením. Kácením lesů člověk zmenšoval životní prostředí lesních druhů živočichů, a pomáhal tak šíření stepních. Změny druhové skladby dřevin lesních porostů, intenzivní zemědělské hospodaření, bezohledný lov a vysazování nepůvodních druhů představují největší vlivy, které se podepsaly na výrazném úbytku nebo i vymizení některých druhů. Jiné druhy zvířat se rozšířily samovolně nebo sem byly druhotně zavlečeny. I přes tyto změny je fauna Rožnova ještě stále rozmanitá a je spojena s pestrostí zdejší krajiny. Vedle sebe tady najdeme lesy, drobné remízky, křoviny, louky, pastviny, malé mokřady, vodní toky a tůně, které představují biotopy důležité pro přežití živočichů.

BEZOBRATLÍ

Bezobratlí patří k nejpočetnější skupině živočichů v celé ČR, ale vzhledem k jejich nedostatečné prozkoumanosti a nenápadnosti, o přesném počtu jejích druhů na Rožnovsku můžeme vést pouze dohady. V celé ČR se odhaduje jejich počet na 40,5 tisíc.

Přestože negativní vlivy způsobené člověkem vedly ke snížení početnosti některých druhů bezobratlých, je stále na území Rožnova co obdivovat. Pravděpodobně nejpestřejší a nejnápadnější skupinou jsou motýli. Z jižních svahů Myší hory je znám např. otakárek fenyklový, který se ještě kolem roku 1990 vyskytovat i v okolí Hradiska. Úbytek jeho početnosti měla zřejmě na svědomí nejen chemizace zemědělství v 70. a 80. letech minulého století, ale především současný trend zániku luk a mezí na Rožnovsku, které ponechány bez hospodaření zarůstají nálety lesních dřevin, následkem čehož dochází k radikálnímu úbytku miříkovitých živných rostlin pro housenky otakárka. Nádherný motýl batolec duhový doplácí pro změnu na kácení tzv. "plevelných dřevin" (jívy a osiky) v lesích. Dalším kdysi běžným druhem je přástevník medvědí, který se vyskytoval na loukách, okrajích lesů a lesních mýtinách. Dnes je tento motýl rovněž na ústupu a můžete ho vidět pouze vzácně např. v okolí Rysové. Na existenci přirozených listnatých lesů je vázán zase martináček bukový, jehož housenky se živí na dubech, bucích a lipách. S úbytkem těchto dřevin ve prospěch smrku se také snižuje početnost jeho populace.

Nejvzácnějším druhem motýla vyskytujícím se na území města je velmi nenápadný druh rákosnice Archanara geminipuncta, který se vyskytuje za kempinkem v rákosině. Jedná se doposud o jedinou zjištěnou lokalitu výskytu tohoto motýla na území CHKO Beskydy. Na Moravě je znám pouze z niv větších řek. Housenky tohoto motýla se živí vnitřní části stébel rákosu obecného, a tak se podílejí na regulaci jeho expanze.

Z brouků byl na Hradisku zjištěn střevlík hrbolatý, střevlík vrásčitý a doložen je také výskyt tesaříka piluny, jehož larvy se vyvíjejí v kořenech a kmenech starých odumírajících stromů. Na květech miříkovitých rostlin můžete zastihnout ohroženého běloskrvence tečkovaného. Velmi vzácně se zde objevuje i tesařík Saperda scalaris, který patří k teplomilným druhům. Na území Rožnova je to jeden z nejpestřeji zbarvených druhů brouků. Je znám např. z Kozáku.

Také stojaté a tekoucí vody jsou domovem řady bezobratlých. Ve vodárenském pásmu nad sportovním stadionem můžete zahlédnout vzácně poletující vážku podhorní. Na několika lokalitách kolem Rožnova žije šidélko malé. V jezírcích ve vodárenském území Rožnova se vyskytuje škeble rybniční, která dnes patří rovněž k mizejícím druhům. Její larvy ke svému vývoji potřebují kromě čisté vody i ryby, na jejichž žábrech parazitují. Vypravíte-li se pozdě v noci s baterkou ke Starozuberskému nebo Studenému potoku, možná uvidíte lovícího raka říčního. Po povodni v roce 1997 však stavy raka výrazně klesly.

RYBY

V ČR se v současné době vyskytuje původních asi 55 druhů ryb, přibližně 30 druhů k nám bylo dovezeno v průběhu posledních sta let. Z území Rožnova je známo celkem 13 druhů, z nichž nepůvodní jsou pstruh duhový a siven americký.

Řeka Bečva a její přítoky zahrnují na území Rožnova dvě rybí pásma. Vlastní tok řeky Bečva náleží do lipanového pásma. Menší přítoky zaujímají pásmo pstruhové.

Lipanové pásmo charakterizuje mírně proudící voda. Typickými druhy ryb jsou lipan podhorní, jelec tloušť, hrouzek obecný nebo ohrožená ouklejka pruhovaná. Zajímavostí ze života lilpana je citlivost na nízké teploty vody. V zimě se proto stahuje do nejbahnitějších úseků řek, kde přespává nepříznivé období v zimním spánku. Ve vrchních vrstvách vody se zdržuje vzácně ouklejka pruhovaná, která v nížinných tocích postupně mizí a její výskyt je pouze ostrůvkovitý.

Menší toky odpovídající pstruhovému pásmu představují nejčistší chladné bystřiny s tvrdým štěrkovitým nebo kamenitým dnem a vysokým obsahem kyslíku. Typickými zástupci ryb, které žijí, jsou pstruh potoční, vranka obecná a mřenka mramorovaná. Pestré zbarvení v odstínech šedohnědé a modrozelené má mřenka mramorovaná, která se zdržuje v mělčinách. Její štíhlé tělo jí umožňuje skrývat se pod plochými kameny a ve škvírách úkryty opouští pouze za soumraku. Také pstruh potoční tráví většinu dne v úkrytu a teprve navečer se vydává za potravou. Vliv na početnost jeho populace má u nás také nepůvodní pstruh duhový, který jej částečně vytlačuje z jeho teritoria.

OBOJŽIVELNÍCI

V celé ČR je známo celkem 12 druhů žab a 5 druhů ocasatých obojživelníků. Z tohoto počtu žije na území Rožnova 10 druhů obojživelníků (z toho 6 druhů žab a 4 druhy ocasatých). Všichni obojživelníci s výjimkou skokana hnědého jsou u nás chráněni (1 druh kriticky ohrožený, 5 silně ohrožených a 3 ohrožené).

Pro některé lidi je skupina těchto živočichů něčím nevzhledným a odporným, a přesto jsou obojživelníci velmi užiteční. I přes značnou informovanost veřejnosti nacházíme časti ještě dnes v blízkosti vody utlučené dospělce a vysušené shluky vajíček žab. Málokdo ví, že kdysi žába na zahrádce byla vítaným pomocníkem protože spořádala obrovské množství hmyzu a slimáků, kteří dokážou na záhonu napáchat velké škody. Je ale jen málo takových, kteří přítomnost žab na zahradě tolerují.

Nejčastějším druhem na území Rožnova je skokan hnědý, který se vyskytuje na řadě lokalit v okolí Rožnova a ze všech našich žab se rozmnožuje na jaře jako první, mnohdy ještě když je sníh (koncem února). Podstatně vzácnější je skokan štíhlý, jehož výskyt byl potvrzen jen z několika lokalit (okolí Hradiska, Koryčanského potoka a Boří) a je dokladem pronikání teplomilných druhů na území Rožnova, podobně jako ropucha zelená. Tu můžete spatřit přímo v zastavěném území města (v areálu bývalé Tesly). Její příbuzná, méně nápadná ropucha obecná se zdržuje spíše ve volné krajině. Mělké kaluže na lesních cestách a drobné tůně obývá kuňka žlutobřichá, která je předcházejícímu druhu dost podobná, ale je menší a na břiše má výrazné žluté skvrny. Bezesporu nejpěknějším druhem žabky je známá rosnička zelená, jejíž hlasité skřehotání, znějící jako "bre-ke-ke", se ozývá v letních podvečer a brzy z rána např. z tůně u nového hřbitova.

Z ocasatých obojživelníků se vyskytuje v rožnovských listnatých lesích, zejména v okolí Hradiska, mlok skvrnitý, který pro rozmnožování potřebuje malé potůčky a tůňky. Jeho larvy najdeme také ve studánkách. Drobné tůně obývá vzácně čolek obecný a čolek horský. Čolci jsou pravidelně pozorováni např. na Koryčanských Pasekách, za Hradiskem a v okolí Rysové. Čolek horský osídluje často i drobné kaluže na lesních cestách. Na Rožnovsku se také zachovala malá populace kriticky ohroženého druhu čolka velkého, který zde žije pouze na dvou lokalitách, v okolí Hradiska a na Rysové. Je naším největším čolkem dorůstajícím délky až 20 cm.

PLAZI

V ČR žije celkem 11 druhů plazů, z toho na území Rožnova bylo zjištěno 6 druhů. Také tito živočichové si nezískali přízeň člověka pro svůj vzhled a často jsou z panického strachu před jedovatým ušktnutím ubíjení. V minulosti je silně postihlo intenzivní zemědělství, které mělo za následek rozorání mezí a dalších vhodných biotopů. Na druhé straně došlo k citelnému poklesu početnosti jejich populací vlivem úbytku hospodaření, protože louky a mokřady ponechané ladem zarůstají nálety dřevin. Tzv. "hromadiska" (terásky z kamenů vybraných z chudých valašských políček), které vždy poskytovaly plazům dostatek vhodných úkrytů, se zachovaly snad jen Na Stráni ve Valašském muzeu.

Přesto můžete v okolí Rožnova ještě stále za horkého létního odpoledne na okamžik zahlédnout ještěrku obecnou, která obývá sušší místa. Za zmínku stojí její dlouholetý výstyk u školního hřiště v areálu ZŠ 5. května. Ještěrka živorodá obývá vlhčí biotopy (mokřady), lesní mýtiny a okraje lesů. Zajímavosti je její způsob rozmnožování - vejcoživorodost, při němž samice zadržuje vajíčka obalená jen blanitým obalem v těle až do chvíle, kdy je vývoj mláďat dokončen. V okamžiku líhnutí mláďat pak samice klade vajíčka. Slepýše křehkého si také lidé pletou s hadem, ale nemá s ním nic společného. Je to náš jediny beznohý ještěr. Najdeme ho na okrajích lesů, luk, na zahradách i v mokřadech např. na Lázu, Dolních Pasekách a v okolí Hradiska. Užovka obojková se vyskytuje nejčastěji kolem vodních toků, ale i v tůních (v lese Boří, Na Rysové a v okolí Hradiska).

Vzácným hadem, vázaným na teplá stanoviště, je užovka hladká. Ta je pro svou podobu se zmijí, často lidmi zabíjena. Její tělo je ale dlouhé, štíhlé a zornice oka je kulatá. Tím se odlišuje od zmije, která má tělo zavalité, krátké a zornici oka štěrbinovitou. Užovku hladkou potkáte pravděpodobněji na zahradě (často na kompostu), zmiji nejčastěji na stinných lesních pasekách. Také s jedovatostí zmije to není tak vážné, jak se uvádí, i když v případě dětí a alergiků je třeba dávat větší pozor. Věřte, že zmije je velmi plaché zvíře a v případě vyrušení se raději rychle odplazí. Zaútočí pouze výjimečně v případě vlastního ohrožení. V Rožnově je její výskyt znám např. z Koryčanských, Dolních a Horních Pasek. Užovka hladká byla pozorována v okolí Kozáku, Palkovny a Lázu.

PTÁCI

V celé ČR žije něco přes 300 druhů ptáků. Za posledních asi 20 let bylo v Rožnově zaznamenáno 129 druhů ptáků. Z toho lze považovat za hnízdící 101 druh, 24 druhů bylo zastiženo na jarním nebo podzimním tahu a 54 druhů zde zimuje.

Přestože ptáci patří patří k oblíbeným živočichům, nemají to v dnešní době moc lehké. Velký vliv na početnost lesních druhů ptáků má zejména lesní hospodaření, které svým trendem převodu přirozených přírodě blízkých listnatých porostů na kultury jehličnanů vede k úbytku druhů vázaných na tyto lesy. Mezi ty nejvzácnější patří strakapoud bělohřbetý, obývající staré bukové porosty na západních svazích Černé hory a výjímečně jižní svahy Myší hory a Kamenárky. Malý počet jeho hnízdících párů je dán nedostatkem odumřelých stromů v lesích, jež potřebuje k zahnízdění. Dalšími ptáky, které postihuje mýcení "přestárlých" stromů, jsou holub doupňák, lejsek malý, žluna šedá nebo datel černý. Tyto ptáky můžeme ale ještě stále vidět např. na Hradisku nebo na západních svazích Černé hory a jižních svazích Myší hory. Hnízdiště strakapouda prostředního na Hradisku je jedinou prokázanou lokalitou v CHKO Beskydy. Těžištěm jeho výskytu jsou především níže položené lužní lesy. Datla černého častěji zaslechnete (než zahlédnete), jak tesá zobákem do dřeva stromů, kde hledá především hmyz a stromové mravence. Na přeletu můžete v okolí Rožnova zastihnout také vzácného čápa černého (ojediněle zde v listnaných lesích hnízdí) lovícího potravu v mělkých vodách Bečvy - vodní bezobratlé živočichy a ryby. Hojnější druh, čáp bílý, hnízdí pravidelně na statku v Tylovicích. Likvidace přirozených lesů tragicky postihla i jeřábka lesního. Nedostatek míst nerušených člověkem, kde by měl jeřábek dostatek potravy (bobule, semena, pupeny, jehnědy, hmyz) vedou ke snižování jeho početnosti. Ojediněle můžete jeřábka ještě vidět v okolí Černé hory nebo při přeletu nad Hradiskem.

Největší a nejvzácnější sovou létající na území Rožnova je bezesporu výr velký. Jeho hlas (znějící jako "uhu") byl v druhé polovině 90. let 20. století zaznamenán na Hradisku a v lomu v Tylovicích. Nejrozšířenějším druhem je puštík obecný. V širším okolí vrchů Kamenárka a Úvěz bývá vzácně zjištěn sýc rousný, jednou bylo prokázáno i jeho zahnízdění. Obsazuje dutiny a druhotně i budky uvnitř lesních porostů. Ve starých hnízdech větších ptáků, výjimečně v polodutinách hnízdí sova kalous ušatý, v jehož potravě převažují drobní savci a hmyz, zřídka ptáci. Z dravců se zde pravidelně vyskytuje poštolka obecná, káně lesní, jestřáb lesní nebo krahujec obecný. Ojediněle zahnízdí ostříž lesní.

V zahradách, sadech a břehových porostech se už jen vzácně vyskytuje strakapoud malý. Tohoto ptáka postihuje novodobý trend budování moderních (tzv. sterilních zahrad) s anglickým trávníkem, bez stromů, ojediněle s výsadbou jehličnanů a ozdobných keřů nebo šlechtěných ovocných zákrsků. Rušení původních starých vysokokmenných sadů, které kdysi patřily ke každé chalupě, ohrožuje silně početnost jeho populace. Totéž platí pro krutihlava obecného, na Rožnovsku již téměř vymizelého ptáka.

Z nepokosených luk v okolí Rožnova můžete zvečera slyšet charakteristický hlas chřástala polního, který zní jako dvouslabičné "err - err" (připomínající foukání na hřeben). Chřástal, podobně jako koroptev polní a křepelka, je druhem, jenž byl téměř vyhuben v souvislosti s časným kosením lučních porostů v době hnízdění. V okolí Rožnova dnes přežívá chřástal polní např. pod Palkovnou a křepelka polní pod Hradiskem (na loukách ponechaných ladem nebo s pozdní sečí). Koroptev se vyskytovala ještě do začátku 90. let v Tylovicích (lokalika Na Horečkách). Suché meze porostlé trnitými keři (šípky, hlohy, divokými trnkami) osídluje ťuhýk obecný. Poznáte ho podle šedé hlavičky s černou páskou přes oko. Ťuhýk se živí především hmyzem a bobulemi, vzácně uloví i drobného hlodavce. Pestré mozaiky střídajících se luk, pastvin a drobných políček bývají biotopem bramborníčka černohlavého a hnědého.

Při procházce kolem řeky Bečvy zahlédnete nad vodní hladinou třpytivý modrozelený záblesk přelétajícího ledňáčka říčního, který loví drobné rybky. Na jedné lokalitě na Rožnovsku dokonce pravidelně hnízdí. Především v zimních měsících si v korytu Bečvy všimneme také drobného hnědého ptáčka s bílou hrudí a hrdlem, poskakujícího z kamene na kámen a pátrajícího po potravě, drobných vodních korýších - blešivcích a vodním hmyzu. Jedná se o skorce vodního. Na rákosové porosty na březích rybníků a v blízkosti mokrých luk je vázán strnad rákosní. Pár strnadů pravidelně hnízdí v okolí vodárenského území východně od města.

Smrkové porosty např. na Černé hoře a na Hážovických dílech jsou domovem méně známého kosa horského (s bílou skvrnou na hrudi) a ořešníka kropenatého. Ten zalétá do nižších poloh za potravou a je často k vidění na zahradách na okraji města při sběru lískových oříšků. Jeho hlavní složkou potravy jsou semena jehličnanů, bukvice a bobule.

V zimě k nám přilétá host z dalekého severu - brkoslav severní. V některých letech se objevují pestře zbarvení brkoslavi v hejnech čítajících až stovky jedinců (v zimě 2001/2002). Každoročně sem přilétají za potravou, především bobulemi a ovocem (jablka, hrušky, trnky).

Zajímavé druhy obývají také lidská sídla. Ve větracích otvorech a výklencích na starých panelových domech hnízdí jeden z nejobratnějších letců - rorýs obecný. Tento druh je ohrožen bezprostředně přestavbami a zateplováním těchto objektů bez umístění náhradních úkrytů. Tímto způsobem byla částečně zničena hnízdiště na ulici 5. května (u hřbitova). Jiřičky, které kdysi hnízdily téměř na každém domě, byly symbolem štěstí a zdraví. Dnes lidé jejich hnízda likvidují z obav, že ptáci poškodí a znečistí omítku domů.

SAVCI

V ČR žije asi 90 druhů savců, z toho na území Rožnova bylo doposud zjištěno 32 druhů.

Největší šelmou, která čas od času zamíří i na území katastru Rožnova, je medvěd hnědý. Jeho výskyt je znám např. z Černé hory. Pokud vám z pomyšlení na hnědého huňáče naskakuje husí kůže, postačí, když se budete v přírodě pohybovat po značených turistických cestách a nemusíte se ničeho bát. Medvěd je ve skutečnosti velmi plaché zvíře a člověku se raději vyhne. Jiným problémem jsou odpadky v okolí turistických chat, které představují pro medvědy snadný a lákavý zdroj potravy, a to už je jen krůček k opravdovému konfliktu mezi člověkem a velkou šelmou. Také rys ostrovid se pravidelně vyskytuje v lesích severně a severovýchodně od města. Význam rysa v naší přírodě spočívá nejen v přirozené regulaci početnosti srnčí zvěře, ale přispívá i k jejímu dobrému zdravotnímu stavu, protože loví převážně slabá a nemocná zvířata. Rys ale i medvěd, nepřímo napomáhají samovolnému zmlazování lesa, který je při přemnožení spárkaté zvěře poškozován nadměrným okusem zmlazujcích semenáčků.

V zachovalých úsecích řeky Bečvy a také ve vodárenském území (východně od města) se můžete setkat se stopami vzácné vydry říční, která si vyhrabává nory v březích. Její hlavní potravou jsou ryby. V menší míře se živí i raky, vodními savci, obojživelníky, bezobratlými a také zdechlinami. Z cizích druhů se na Rožnovsku vyskytuje pravidelně ondatra pižmová (původem ze Severní Ameriky). Obývá podobný biotop jako vydra, ale není tolik náročná na čistou vodu a je převážně býložravá. Ještě donedávna byla pravidelně pozorována na toku Hážovky.

Při procházce přírodou někdy narazíte na drobná kulovitá hnízda (spletená z trávy), umístěná na keřích a stromech, někdy i v dutinách a ptačích budkách. Jedná se o příbytky našeho nejmenšího plcha - plšíka lískového. Tento noční živočich se živí především lesním ovocem, plody, semeny a pupeny dřevin, ale také hmyzem a bezobratlými. Podobná hnízda si staví i plch lesní. Ten ale obývá hlavně listnaté a smíšené lesy (méně často zahrady). Vždy s dostatkem bylinného podrostu. Plši se vzácně stěhují na půdy lidských obydlí.

Nejzáhadnějším živočichem, se kterým se můžete v Rožnově setkat, je netopýr pestrý. V létě se přes den úkrývá ve štěrbinách pod střechou budov nebo pod kůrou stromů, v noci loví potravu - hmyz. Téměř všichni naši netopýři patří k ohroženým druhům. Jejich početnost prudce klesla v souvislosti s chemizací zemědělství především v 70. a 80. letech 20. století. Na vině jejich nízké početnosti je pravděpodobně i používání chemických přípravků k impregnaci dřeva střešních vazeb. Navíc mívají netopýři ročně pouze jediné mládě. Přesto bývá, i když ojediněle, zejména v podzimním a zimním období zaznamenán výskyt tohoto druhu netopýra (i jiných) např. v budovách přímo v centru města, což souvisí s přesunem netopýrů na zimoviště a možným náhlým poklesem teplot. Zimoviště jsou ale neznámá, pouze výjimečně byl pozorován netopýr pestrý z podzemních prostorů a budov.

Velmi populárním zvířetem je také ježek, i když množství přejetých jedinců na silnicích tomu nenasvědčuje. Rožnov se může pochlubit dokonce oběma druhy, žijícími v ČR. Ježek východní obývá především sušší místa lesostepního charakteru, listnaté lesy, zarostlé meze a příkopy. Ježek západní, kterého rozeznáte od předcházejícího druhu podle tmavě hnědé masky na obličeji ve tvaru V (tzv. "brýlí"), osídluje spíše okraje smíšených a jehličnatých lesů, zahrady, parky a křoviny podél cest. Výskyt ježka západního na území Rožnova je velmi zajímavý, protože v literatuře je uváděna východní hranice jeho výskytu v západních částech Moravy a Slezska.