9. kámen paměti - Dřevěná radnice
Kde přesně původní rožnovská radnice stála je možné zjistit na staré fotografii, na níž je vidět dvě stavby, které dosud stojí. Současnou radnici a dům ve kterém je lékárna. Než byla postavena roku 1773 scházela se obecní rada a konšelé na schůzích v domě purkmistra. Dřevěná patrová stavba radnice měla v poschodí dvě místnosti. Velkou místnost, kde zasedala v úterý a v sobotu obecní rada a konaly se tam jednou měsíčně schůze měšťanů. Pracoval tam i obecní písař.
V menší místnosti bývaly ubytované vzácné návštěvy města a také tam úřadoval a přespával odvodní důstojník. Tenkrát se chodilo na vojnu na 7 let. V r. 1850 byla stavba rozšířena a přistavěno podloubí. Na schůze svolával představené města posel a docházka byla přísně kontrolovaná. Když se někdo nedostavil a řádně se neomluvil byl trestán osmidenním areštem o chlebě a vodě a ještě musel zaplatit 30 krejcarů. Dokonce i starosta, když chtěl někam odjet i na krátkou dobu, musel si vyžádat povolení.
K radnici patřilo také vězení, lehčí přestupky se vyřizovaly na místě, závažné trestné činy se soudily v Krasně. Jaké spory tehdy na radnici řešili se můžeme dočíst v Malém tisku Súdili sa Rožnovjané, který sepsal Michal Halamíček. Některé jsou úsměvné, ale často připomínají i naše problémy.
Na radnici byly uloženy gruntovní knihy a měly tam svou železnou truhlici se všemi doklady také cechy. Bylo tam uloženo všechno potřebné pro hasiče a ponocného. Kvůli gruntovním knihám vzniklo v Rožnově velké pozdvižení, když je nechal správce panství Drobník odvézt do Krásna, údajně z bezpečnostních důvodů, protože v dřevěné radnici jim při možném požáru hrozilo nebezpečí. Trvalo 4 roky, než byly gruntovnice do Rožnova vráceny.
Téměř 20 let byla v radnici umístěna škola. Navštěvoval ji tam také František Bayer, pozdější učitel a spisovatel, podle kterého je pojmenovaná Bayerova ulice. Tenkrát se ovšem jmenovala Horní. V roce 1792 vyšlo nařízení stavět na náměstí domy z „dobré materie“.
První zděný patrový dům byl na náměstí postaven až v roce 1839. Umístění radnice v dřevěné stavbě, která chátrala nebylo příliš bezpečné, a tak byla veškerá úřední agenda přestěhována do protějšího domu Medarda Janíka, který koupilo město. Je to současná radnice.
Když v roce 1909 přišli do Rožnova sourozenci Jaroňkovi stálo na náměstí ještě několik dřevěných chalup. Bohumír Jaroněk věděl, jaká je kulturní a historická hodnota těch staveb a začal usilovat o jejich záchranu. Založil v roce 1911 Muzejní spolek, jehož hlavním úkolem byla záchrana chalup z náměstí. Nejdříve ho zaujala právě radnice.
Na výstavě památkových objektů v Haagenbundu si kresbu se zájmem prohlédl a byl informován, že je třeba zachránit už jen právě tu radnici, ale nejsou peníze. Arcivévoda prohlásil, že tato zajímavá památka lidového stavebnictví musí být zachráněna. A skutečně Muzejní spolek obdržel 8000 rakouských korun a později ještě 2000. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby vyšlo najevo, že v Hájnici není ještě nic postaveno a výstavba muzea není ani povolena.
To bylo roku 1913, rok před sarajevským atentátem a válkou. Muzejní spolek radnici koupil, takže nemohla být zbořena, ale muzeum muselo počkat až do roku 1925, kdy bylo slavnostně otevřeno i se zachráněnou radnicí a Billovou chalupou. O tři roky později k nim přibyla ještě Vaškova hospoda. Bohumír Jaroněk měl zájem převézt do muzea také Zetkovu chalupu, ale pro nedostatek peněz skončila nakonec ve Viganticích jako palivové dříví.
Doubravka Vejmelková, 2019
