Pro nemoc nedokončil olomoucké gymnázium a studoval soukromě. Stal se učitelem v Rožnově pod Radhoštěm a maturitní zkoušku složil na Matiční škole v Olomouci. Od roku 1878 učil v Olomouci, Hlinsku a Přerově. Pod vlivem svého učitele J. Havelky a po vzoru F. Sušila sbíral valašské lidové pohádky, písně, přísloví, pořekadla a publikoval je v řadě časopisů. Ve sbírce Radhošť vydal svůj sběr písní z Rožnovska. V roce 1874 vyšly jeho Valašské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského a o rok později Valašské národní pohádky, kam zařadil i pohádky ze sbírky B. M. Kuldy. Přispěl k vytvoření valašského slovníku statí Valašské názvosloví ze salašnictví a hospodářství. S rožnovským kaplanem a sběratelem písní Františkem J. Koželuhou (1845-1912) vydal publikaci Františka Palackého Poslední loučení s rodnou Moravěnkou (1898). Propagační význam měla jeho publikace Rožnov, léčebné místo na moravském Valašsku a okolí (1877). Beletrii patří jeho Zaškerme sa, humoresky, švandy, vtipy. Řídil několik časopisů především olomouckou Koledu.