Vystudoval zemědělské inženýrství. Věnoval se hanáckému národopisu a o této oblasti napsal záslužnou knihu Haná, odkaz země a lidu. Mnoho se zajímal o výtvarné umění. Roku 1964 byl jmenován ředitelem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Ve spolupráci s fundovanými odborníky, jako byl malíř prof. Karel Langer, Josef Orság-Vranecký ml., se mu podařilo podstatně rozšířit rozsah muzea, staré části dobudovat a oživit novými formami muzejní práce, k jakým patří od roku 1969 Národopisné léto. Stál u vzniku čestného hřbitova - Valašského slavína. Po odchodu z Valašského muzea v přírodě se vrátil na rodnou Hanou a pracoval v národopisném oddělení olomouckém muzea.