Po nižším gymnáziu ve Valašském Meziříčí vystudoval učitelský ústav v Příboře. Jako učitel působil na Vyškovsku a Bučovicku, roku 1908 byl jmenován školním inspektorem v Hranicích na Moravě. Patřil k vedoucím regionálním pracovníkům Valašska. Prostudoval a uspořádal rožnovský archiv. Pro Moravskou vlastivědu napsal Bučovský okres (1900) a Rožnovský okres (1907). Je autorem dlouhé řady vlastivědných, národopisných a pedagogických článků. Ve své literární tvorbě zachycoval proměny života na Valašsku v současnosti i minulosti. Píše prózy pro lidového čtenáře, kterého chce poučit i vychovávat. Realisticky popisuje rázovitost života Valašska, jak ho poznal v době svého mládí. Od drobných povídek (Obrázky z Valašska, Zababonky), přechází k rozsáhle komponovaným pracím (Moravská babička, Život na horách). Také v historické próze jiráskovského typu přechází od menších povídek (Bratři Doliňáci) k rozsáhlým románům (Valašská vojna) a cyklickým pracím (Vězením a vyhnanstvím). V mnoha pracích navazuje na zápisky svého strýce Josefa Luciana Ondřeje Kramoliše.