Vystudoval gymnázium a abiturientský kurs pro učitele v Hradci Králové. Jako první působiště si vybral Nový Hrozenkov, protože tam měl učit kreslení. V Novém Hrozenkově se seznámil s J. Orságem-Vraneckým, který ho přivedl k zájmu o národopis Valašska. Pak učil ještě v Opavě, Fryštáku a Jičíně. Zájem o výtvarné umění ho přivedl v roce 1928 na UMPRUM v Praze, kde studoval u prof. Jaroslava Bendy. Na radu prof. V. V. Štecha se ucházel o stipendium k provedení dokumentárních kreseb z Valašska pro národopisné muzeum v Praze, které získal. Ke spolupráci přibral A. Strnadla. Tak vznikl velký soubor kreseb. Společně navrhli expozici vsetínského muzea a zorganizovali Salašnickou výstavu v Novém Hrozenkově (1932). Langer pak učil v Bratislavě, Hradci Králové a v Brně na Škole uměleckých řemesel. V roce 1942 zavedl Langer na Valašsku výrobu dřevěných hraček. Pozoruhodná je jeho publikace Atlas ludových stavieb, určená je sice loutkářům, ale význam má širší. Významnou životní etapou byla Langrova spolupráce s Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pro skanzen vytvořil řadu námětů, jejichž realizaci dokumentují jeho grafické listy pozvánek, novoročenek a kalendáře. Bydlel sice v Brně, ale pravidelně pobýval v Novém Hrozenkově, kde pomáhal obohacovat jeho kulturní život, založil tu Památník Antonína Strnadla.