Mistr lidového řezbářství a mistr tesař lidových staveb Michal Žitník se narodil v rodině valašského pasekáře ve Velkých Karlovicích-Miloňově. Pocházel z 9 dětí, z nichž se dospělého věku dožily 4 (kromě něj ještě 3 sestry). Po obecné škole se vzdělával ve dvou kurzech Zimní hospodářské školy v Rožnově pod Radhoštěm a jeho životním údělem mělo být hospodaření na horském gruntě. V 16 letech se naučil tesat, v 18 pracoval na stavbách dřevěnic, pak pokrýval šindelem chráněné stavby. Ve volných chvílích vyřezával nejrůznější výrobky, naučil se zhodnocovat každý kousek dřeva, uměl vyrobit všechno možné pro hospodářství. R. 1939 se oženil a odstěhoval za ženou Marií na Soláň.

Byl sousedem a přítelem Františka Podešvy. V letech 1963-75 pracoval jako mistr lidových staveb v Rožnově pod Radhoštěm ve Valašském muzeu v přírodě. Historicky cenné budovy z okolí rozebíral a přepravoval do prostor muzea a tam je opětovně skládal. Postavil takto 25 staveb. R. 1964 dostal titul mistr v oboru lidových staveb a r. 1969 v oboru lidové plastiky. Žitníkovým vrcholným dílem se stal topolový sloup s reliéfy na téma Píseň o rodném kraji, jenž byl nainstalován v hale při vstupu do Dřevěného městečka. Vytvořil také dva dřevěné náhrobky na Valašském Slavíně (pro Miloše Kulišťáka a Františka Podešvu), mnoho plastik je v soukromých sbírkách i v muzeích.

Michal Žitník byl držitelem řady cen a diplomů a v jeho řezbářské tradici ve volných chvílích pokračuje i jeho jediný syn Ondřej Žitník (nar. 1942) žijící v Tylovicích u Rožnova pod Radhoštěm. Do Tylovic, kde zemřel, se na stáří z horských kotárů Soláně odstěhoval i Michal Žitník s manželkou. Je pochován na místním hřbitově. R. 1978 natočila ostravská televize dokument o tvorbě tohoto svérázného lidového umělce nazvaný Ab