Nejznámější valašský lidový muzikant. Jeho otec byl učitelem na evangelické škole. Od mládí hrál na klarinet a dával dohromady kapely a brzy měl jednu z nejslavnějších. Proslulost získala již na národopisné výstavě na Vsetíně v roce 1892, a proto byla vybrána i pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895. Tam v hospodě Na posledním groši vyhrávala předním českým osobnostem a pomáhala je tak seznamovat s Valašskem. Kapela však neměla oprávnění k vystupování. To jí přímo při hraní vystavil skladatel K. Weis. Kapela byla i později velmi oblíbena. Po hraní na Bystřičce Pelár zemřel. Byl pochován na hřbitově v Pržně. Na její tradice navazovala pak kapela Matalíkova. Přenesením Pelárových ostatků byl ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm otevřen Valašský Slavín.